Jarní návštěva v Arménii. Jak jsme byli hosty otce Grigora, pomocníky jeho farností a návštěvníky v sídle arcibiskupa. Květen 2008
Jan Vyškovský, koordinátor projektů humanitárního sdružení Archa. www.archa-hs.cz
Během začátku května jsem měl opět možnost podívat se do Arménie. Tentokrát jsme se vydali na návštěvu jedné z nejkrásnějších zemí Zakavkazska autem. Díky velkorysosti sympatizanta našich projektů pana Petra Přibíka jsme tak mohli našim arménským přátelům dopravit materiální pomoc, kterou jsme již dříve získali od jednoho dárce – firmy vyrábějící boty a oblečení. Když se na českém velvyslanectví v Ankaře dozvěděli, že účelem naší cesty je nejen navštěvovat muzea a fotografovat pamětihodnosti jednoho z biblických regionů (po cestě jsme projeli Anatólii a severně od Araratu vjeli do Gruzie) vybavili nás ještě dalšími věcmi pro děti v katolických vesnicích severní Arménie.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Za babičkami a dětmi do Arménie. Říjen 2008
Eva Měřínská, dobrovolnice humanitárního sdružení Archa. www.archa-hs.cz
Jerevan nás přivítal ve čtyři hodiny ráno místního času, je tu o dvě hodiny více než v Praze. Na letišti jsme se prvně setkali s místním způsobem uvažování a Janovou spravedlivou popudlivostí. Problém tkvěl v udělení víz, respektive v možnosti vícenásobného vstupu na jedno vízum: ač „bumáška s razítkem“ vydaná a v pas nalepená hlásala „number of entries: 1“, tvrdili úředníci, že během 90 dnů, na které je vízum vydáváno, můžeme z Arménie vycestovat a vracet se jak chceme... Postupně se kolem nás srocovali všichni přítomní zaměstnanci celnice, kteří zvítězili, respektive my jsme ničeho nedosáhli; odcházeli jsme s nejistotou, zda při zpáteční cestě z Karabachu nebudeme muset vyřizovat a platit další vízum...
Celý článek si můžete přečíst zde.
Mise v Arménii pokračuje, zřizujeme chráněnou dílnu. Září 2010
Text: dobrovolnice Martina Rajdusová, studentka gymnázia (15 let), popisuje letošní misi z pohledu dobrovolníka, vidění prostředí rozvojové země optikou studenta střední školy se nám zdálo zajímavé. Poznámky: Jan Vyškovský – ředitel Archy – humanitárního sdružení. Fotografie: Michal Kramář. www.archa-hs.cz
První dva dny jsme strávili v Jerevanu. Zde jsme navštívili mnoho zajímavých míst, mimo jiné také památník genocidy Arménů, a kousek od Jerevanu Sardarapat – muzeum a památník událostí z doby první světové války a Etchmijadzin – sídlo hlavy autokefální arménské církve. Genocidu Arménů spáchali Turci v roce 1915. Památník postavili v Jerevanu v šedesátých letech 20. století architekti Ludmila a Sašur Kalašjanovi. Muzeum v Sardarapatu pro nás bylo důležitým zdrojem informací o lidových řemeslech a ornamentech, které jsme později využili při zakládání chráněné dílny. Měli jsme také možnost ochutnat víno z granátových jablek a žingalov hac - to je lavaš (typický chléb) plněný 40 druhy bylin.
Celý článek si můžete přečíst zde.
